Již to, že je ještě jedno přikázání, které zní: »Nebudeš žádostivý ženy bližního svého!«, ukazuje, jak málo se šestým přikázáním míní to, co o tom stanoví pozemský zákon.
»Nenarušíš manželství«, tedy nezcizoložíš, může také znít: »Neporušíš mír manželství!« Mírem se rozumí přirozeně i soulad. To současně podmiňuje, jaké má manželství vůbec být. Neboť tam, kde není co ničit nebo rušit, nemá platnost ani toto přikázání, které se neřídí podle pozemských názorů a ustanovení, nýbrž podle vůle Boží.
Manželství je tedy jenom tam, kde panuje soulad a mír jako něco samozřejmého. Kde se jeden stále snaží žít pro druhého a dělat mu radost. Jednostrannost a tolik zavádějící, ubíjející nuda jsou zde předem úplně a navždy vyloučeny, právě tak jako nebezpečná touha po rozptýlení nebo klamná představa nepochopení, skutečné vražedné nástroje každého štěstí.
Právě tato zla se nemohou vyskytnout v pravém manželství, kde opravdu žije jeden pro druhého, protože chtění být nepochopený a touha po rozptýlení jsou jen důsledky zjevného sobectví, které se snaží žít jen pro sebe, ne však pro toho druhého.
V pravé duševní lásce je však vzájemné radostné vzdání se sebe sama něco zcela samozřejmého a tak je ve zpětném působení zcela vyloučeno, aby jedna strana byla zkrácena. Předpokladem je, že není příliš veliký rozdíl ve stupni vzdělání obou partnerů.
To je podmínka, kterou ve všehomíru vyžaduje zákon přitažlivosti stejnorodého, zákon, který musí být zachován, má-li být štěstí úplné.
Kde však není možno najít mír ani soulad, tam manželství nezaslouží, aby bylo nazýváno manželstvím, neboť jím pak také není. Je jen pozemským společenstvím, které jako takové nemá před Bohem cenu a nemůže proto také přinést požehnání v tom smyslu, jaký lze očekávat od pravého manželství.
U šestého přikázání je tedy opravdové manželství podle Boží vůle předpokladem. Jiné manželství chráněno není. Běda však tomu, kdo se odvažuje jakýmkoli způsobem narušovat pravé manželství! Neboť triumf, o němž se domnívá, že jej zde na zemi dosáhl, na něj čeká jemnohmotně ve zcela jiné podobě! Pln zděšení by chtěl před ním prchnout, jakmile musí po pozemské smrti přejít do oblasti, kde ho očekávají následky jeho činů.
Narušením manželství v nejširším slova smyslu je dokonce již pokus rozloučit dva opravdu duševně se milující, jak to velmi často dělají rodiče, když ta nebo ona pozemská okolnost není podle jejich přání.
A běda také ženě, běda muži, nechť jsou mladí nebo staří, kteří ze závisti nebo z pohrávání si vědomě vnášejí nesvornost nebo dokonce roztržku mezi takovou dvojici!
Čistá láska mezi dvěma lidmi má být každému posvátnou, má v něm budit úctu a vážnost, ne žádostivost! Neboť láska je pod ochranou Boží vůle.
Probouzí-li se v někom pocit takové nečisté žádosti, pak nechť se obrátí a rozhlédne jasným zrakem po těch lidech, kteří se dosud k nikomu duševně nepřipojili.
Hledá-li vážně a trpělivě, najde určitě člověka, který se k němu hodí způsobem, jakým to Bůh chce a s nímž pak bude i šťastný, aniž se předtím obtíží vinou, která nikdy nemůže přinést a poskytovat štěstí.
Velikou chybou těchto lidí je často jen to, že se snaží vytrvale následovat zpočátku slabé naléhání pocitu, násilím je v sobě udržují a pěstují s přehnaně živou obrazotvorností, až je zesíleno naplní a mučivě dožene ke hříchu.
Tisíce lidských duchů by nemusely být ztraceny, jen kdyby chtěli vždy dbát na začátek. Tam, kde naléhání pocitu nevyvolala vypočítavost rozumu, vzniklo jen z pohrávání, jež je nedůstojné člověka a jež má původ ve zhoubných zvyklostech pozemského rodinného a hlavně společenského života. Právě tyto zvyklosti bývají často učiněnými sňatkovými tržišti, o nic čistšími než byl neskrývaný obchod s otroky v Orientu. Tyto zvyklosti jsou pařeništěm zárodků pro manželskou nevěru.
Rodiče, dejte si pozor, abyste se neprovinili na dětech narušováním manželství z přílišné rozumové vypočítavosti. Nesčetní lidé jsou již do něj zapleteni. Je víc než nutné, aby se z něj opět vyprostili.
Děti, buďte opatrné, abyste se snad nestaly rušiteli míru mezi svými rodiči, jinak jste i vy vinny narušováním manželství. Dobře si to rozmyslete. Jinak se stáváte nepřáteli svého Boha, a není jediný takový nepřítel, který by nemusel nakonec v nevýslovných mukách propadnout zkáze, aniž Bůh pohne prstem!
Nikdy nenič mír a soulad mezi dvěma lidmi. To si vryj hluboko do nitra, aby to vždy varovně stálo před tvým duševním zrakem.